Rozhovor s Dr. Johnem McAlanem z Bournemouth University o závislosti na kryptoměnách

Rozhovor s Dr. Johnem McAlanem z Bournemouth University o závislosti na kryptoměnách

By Donal Ashbourne - min čtení

Tyto otázky a odpovědi jsou úplným rozhovorem s Dr. Johnem McAlanem. Pro náš hluboký ponor do závislosti na obchodování s kryptoměnami, s přispěním celého panelu odborníků, klikněte zde.

Níže je rozhovor s Dr. Johnem McAlaneyem – autorizovaným psychologem, autorizovaným vědcem a profesorem psychologie na Bournemouth University. Toto je úplný přepis našeho rozhovoru, jehož citace byly zveřejněny v našem hlavním článku na toto téma zde.

Chcete-li se hlouběji ponořit do tématu závislosti na obchodování s kryptoměnami a jejích odkazů na hazardní hry, klikněte na tentýž odkaz. Pokud jde o úplný rozhovor Dr. Johna McAlana, viz níže.

CoinJournal (CJ): Myslíte si, že existují podobnosti mezi závislostí na obchodování s kryptoměnami a závislostí na hazardních hrách? Pokud ano, mohl byste prosím jmenovat ty nejpozoruhodnější?

Jak kryptoměna, tak hazardní hry sdílejí určitou míru rizika. To je něco, co lidi může vzrušovat a může je vtáhnout do chování. Kromě toho, jak hazardní hry, tak kryptoměna mohou zahrnovat určitou míru dovedností a následně mohou vést k zisku.

Například zkušený profesionální hráč pokeru může vydělat tolik peněz na pokeru, že se stane hlavním zdrojem jeho příjmů. Podobně někdo, kdo má zkušenosti s kryptoměnami, se může obchodováním živit – ale v obou případech je úspěšná jen menšina lidí.

 

CJ: Čím to podle vás je, že jsou aktivity jako obchodování tak návykové?

Jako lidé jsme se vyvinuli, abychom byli motivováni odměnami. Je to jeden ze způsobů, jak se učíme fungovat ve společnosti. Je to také jeden z důvodů, proč existují behaviorální závislosti – něco děláme a dostáváme za to nějakým způsobem odměnu, což nás motivuje, abychom to udělali znovu. Jsme také vedeni být zvědaví a riskovat. To nám pomáhá prozkoumat sociální svět. Obchodování kombinuje oba tyto procesy.

CJ: Co si myslíte o influencerech, kteří na oplátku za poplatek od zakladatelů propagují obskurní kryptoměny svým následovníkům s malou znalostí toho, jak to funguje – myslíte si, že je to problematické?

Všichni jsme společenští tvorové, i když často podceňujeme, jak moc nás ovlivňuje naše okolí. To platí zejména v mnoha kulturách, kde jsme hrdí na to, že jsme jednotlivci. Máme také sklon předpokládat, že ostatní vědí více než my, pokud jednají sebevědomě a informovaně.

To znamená, že lidé mohou věnovat pozornost influencerům na základě toho, jak se daný influencer prezentuje; spíše než zakládat svůj úsudek na tom, jak moc daný influencer objektivně ví o obchodování.

CJ: Mělo by podle vašeho názoru každodenní kolísání cen kryptoměn dopad na duševní zdraví, když lidé vidí, že jejich investice každý den tak široce rostou a klesají?

I když určitá míra rizika může být příjemná, chceme mít ve svých životech také určitou konzistenci – v jiných se dokážeme vyrovnat s mírou nepředvídatelnosti, ale pouze do předvídatelné úrovně. Neustálé procházení obdobími nestálosti a nejistoty může u jednotlivců vyvolat pocity úzkosti, což může mít dopad na jejich duševní zdraví.

CJ: Výzkum závislosti na obchodování s kryptoměnami je stále omezený, myslíte si, že potřeba toho v budoucnu poroste?

To je velmi pravděpodobné. Obchodování s kryptoměnami je nové chování a nové chování vždy upoutá pozornost výzkumníků. To platí zejména v případě, že existuje jakýkoli náznak, že dané chování je chování, které může způsobit újmu jednotlivci nebo jiným.

 

CJ: Myslíte si, že by kryptoměnový průmysl měl dělat více pro podporu bezpečného investování a řešení problému závislosti?

V jiných průmyslových odvětvích, jako je hazardní průmysl nebo alkoholový průmysl, se očekává, že se společnosti zapojí do toho, čemu se říká společenská odpovědnost firem, ve které prosazují bezpečné používání svých produktů, i když se často vedou debaty o tom, zda tato odvětví dělají tolik, kolik mohli udělat. To je někdy posíleno legislativou.

Odvětví kryptoměn má v tomto potenciálně výhodu, protože teoreticky je jednodušší sledovat online chování než offline chování, jako je konzumace alkoholu. To znamená, že existuje potenciál k rychlejší identifikaci lidí, kteří mají problémy, a také k poskytování personalizované podpory.

To však vyžaduje koordinované úsilí průmyslu. Pokud se závislý jedinec domnívá, že jedna kryptospolečnost omezuje jejich činnost, může přejít k jiné společnosti.

CJ: Konvenční hazardní hry jsou na mnoha územích omezeny na spotřebitele starší 18 let. Myslíte si, že by mělo existovat podobné pravidlo v rámci kryptoměny, aby se ochránily mladší, vnímavější mysli před potenciální závislostí?

Ano, věřím, že obchodování by mělo být omezeno na osoby starší 18 let. Musíme však uznat, že toto je extrémně obtížné regulovat. Také bych řekl, že typ člověka, který se začne zajímat o kryptoměny, je poměrně často typ člověka, který rozumí a ví, jak obejít počítačové systémy.

CJ: Pokud vás mohu donutit k odpovědi ano nebo ne, věříte, že by byl svět šťastnějším místem bez hazardu?  

Tomu nevěřím. Většina lidí, kteří hrají hazardní hry, to dělá způsobem, který je bezpečný, zodpovědný a příjemný. Kdyby to nebyl hazard, pravděpodobně by prokázali závislost na něčem jiném.

 

CJ: Podobně jako u výše uvedené otázky, byl by svět lepším místem bez investování do kryptoměn?

Pochybuji. Kryptoměna vznikla od jednotlivců, kteří hledají nové způsoby, jak doručovat finanční transakce. Tato zvědavost o tom, jak systémy fungují a jak je lze změnit, je základním aspektem toho, jaké to je být člověkem. Svět by byl velmi nudný, kdyby lidé vždy akceptovali status quo.

CJ: Co můžete poradit lidem, kteří se zajímají o obchodování s kryptoměnami, kteří mohou být náchylní k závislosti na hazardních hrách?

Každý, kdo si je vědom, že může mít problém s hazardem, už pravděpodobně ví, že by se měl vyhýbat činnostem, jako je obchodování s kryptoměnami. Pokud se rozhodnou zapojit, měli by si dávat pozor na své vlastní chování a myšlenky a dávat si pozor na varovné signály, jako je pronásledování ztrát, lhaní o svém chování ostatním nebo prožívání viny či výčitek svědomí za své činy.